Informační gramotnost
Vzdělaný, svobodný a technologicky vyspělý svět není o nic rozumnější. Právě naopak: nepřetržitý přísun informací, jejichž množství už stejně dávno nezvládáme obsáhnout a z nichž můžeme sestavit podporu i pro zcela protilehlá stanoviska, vede nejčastěji jen k rezignaci na vytváření vlastního, nezaujatého úsudku a zvýšení všudypřítomného vlivu diletantů, dogmatiků, demagogů, manipulátorů a propagandistů.
V laických diskuzích nebývá zvykem lámat si nad komentováním, hodnocením nebo doporučováním hlavu. Neobtěžujeme se s poctivou přípravou, s úsměvnou sebejistotou uvádíme jedno nepodložené tvrzení za druhým, z obyčejných dohadů, náhodných dojmů, neaktuálních zpráv a ojedinělých případů děláme dalekosáhlé závěry, odlišné názory vykládáme tím nejhloupějším, snadno kritizovatelným způsobem, výsledky dlouholetého úsilí expertů z různých oborů odbýváme první námitkou, která nás napadne atd.
Ledabyle a nesvědomitě přistupujeme k většině běžně probíraných témat dokonce i když je dodržování zásad správného myšlení nezbytnou, každodenní součástí výkonu našich povolání. Dalším typickým, při nadprůměrné inteligenci a vysoké úrovni abstrakce ještě rozšířenějším prohřeškem je mechanické uplatňování preferovaných metod, u kterých nerespektujeme jejich omezení.
Předpokládání existence garanta spolehlivého poznání je zároveň hlavní příčinou nevěcnosti našeho rozhodování. Tento předsudek, který na úkor zodpovědného vyhledávání, ověřování a vážení argumentů posiluje tradiční stereotypy, nese spolu s černobílým viděním skutečnosti, zatvrzelostí a inkvizičním zápalem vinu za nedozírné škody páchané ve jménu pravdy, spravedlnosti nebo pokroku.
V našich nectnostech a slabinách zůstáváme navzdory stále dokonalejším výchovným prostředkům nepoučitelní. Reklamní strategie, postavené na vyzdvihování nepodstatných pozitiv a bagatelizaci, zpochybňování, popírání nebo zatajování negativ, by byly při prosazování ekonomických a politických zájmů stěží tolik úspěšné, kdyby nepřicházely s tím, na co sami ochotně slyšíme.
A nemáme ani jak si to uvědomit. Dokud všechno víme předem, domněnky a spekulace bereme jako fakta, opomíjíme, kolikrát jsme se v minulosti mýlili, mluvíme za jiné, reagujeme v afektu, přesvědčujeme logickými klamy, oponentům nedáváme možnost se hájit, straníme oblíbenému, neměníme úhly pohledu, ignorujeme nehodící se, hledíme víc na formu než na obsah a silně přeceňujeme svou kompetentnost, mohou se nám zdát věrohodné i naprosté nesmysly.
Polehčující okolností jsou velmi příznivé podmínky, které fámám a iluzím zejména v posledních desetiletích poskytuje moderní doba. Obtížnost studijní literatury, značný objem pramenů s obecně nízkou kvalitou, senzacechtivost a neobjektivnost masmédií, pevně zakořeněná mylná paradigmata a rozmach nekalých postupů v odborné sféře nám bezesporu účinně brání se zorientovat v prakticky jakékoliv složitější problematice.
Lidstvo v průběhu dějin nezmoudřelo. K slibným příležitostem dneška pro zajištění lepší budoucnosti dospívá akorát zanedbatelná charakterní a motivovaná menšina, schopná odvádět při procházení dostupné evidence dobrou práci, zatímco mýty, jejichž dopad na společnost, zvířata i životní prostředí je katastrofální, považuje za samozřejmé, přirozené, oprávněné, prospěšné, naléhavě potřebné nebo vědecky dokázané nespočet zaslepených stoupenců.